Mies van der Rohe Award 2022 cena EU - nominace za ČR, vyhlášení vítěžů proběhně v dubnu 2022
Investor: Hlavní město Praha
Zastoupení investora: Trade Centre Praha a.s.
Architekt: ing. arch. MgA. Petr Janda
Oblíbené pražské náplavky, hlavně tu na Rašínově nábřeží, každoročně navštíví desetitisíce lidí. Mezi typická lákadla patří procházky podél Vltavy či různé kulturní, sportovní a společenské akce.
Koncem roku 2018 jsme převzali staveniště na pravém břehu řeky Vltavy za účelem rekonstrukce takzvaných kobek. Jedná se o prostory vklenuté do nábřežní zdi náplavky, které v minulosti sloužily jako úložiště při plavení materiálu po Vltavě. Začínáme s rekonstrukcí kobek č. 5,6,7 ve směru od Železničního k Palackému mostu.
Současné potřeby a oblíbenost náplavek přinesly tento unikátní projekt, na kterém se stavebně podílíme. Architektonické řešení a koncepce - vybudovat na pěší zóně náplavek nové společenské prostory, kde budou galerie a kavárny.
Na tomto projektu jsme realizovali interiérovou vestavbu, úpravu portálu kobek a finální vložení unikátního velkoformátového skleněného otočného okna.
https://www.earch.cz/katalog/projekty-a-realizace/petrjandabrainwork-revitalizace-prazskych-naplavek
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/naplavka-praha-novinky.A170228_2309068_praha-zpravy_rsr
https://www.asb-portal.cz/architektura/urbanismus/kulturni-kobky-nove-reseni-prazske-naplavky
https://www.scribd.com/document/340598759/Koncepce-naplavky-Ra%C5%A1inova-nab%C5%99e%C5%BEi
Koncem listopadu 2018 vyplul z Holešovického přístaviště ponton, na kterém bylo po celou dobu výstavby zázemí pro náš projekt. Plavba proběhla proti proudu Vltavy dvěma zdymadly a pod osmi mosty.
 |
 |
|
| Průjezd pontonu jezem. | Kotvení pontonu na Rašínově nábřeží. V průběhu plavby nebyly ohroženy ryby ani labutě. | |
 |
 |
|
| Práce v jedné z kobek. | Umístnění pevného a pohyblivého rámu pivotového okna. | |
 |
||
| Umístnění pevného a pohyblivého rámu pivotového okna. | Rekomont na vodě |
Z vysokopevnostního betonu jsme vybudovali železobetonové konstrukce vestavby zázemí kobek včetně schodiště. Dále pak zámečnické konstrukce, zakryté leštěným nerezovým plechem, které horní patro vestavby rozčleňují na jednotlivé provozní místnosti, technologickou místnost, případně toalety v kobkách s kavárnou.
Pokračovali jsme úpravou jednotlivých vrstev stěn a kleneb, počínaje vyrovnávacími torkrety, přes dodatečně navrženou hydroizolační membránu, až po finální povrchy ze speciálních stěrek s úpravou opískováním.
V rámci technologií jsme zajišťovali rozvody vody a kanalizace, podlahové topení, systém vzduchotechniky včetně rekuperačních jednotek a dále elektroinstalace s jednotlivými koncovými prvky a jejich nosnými konstrukcemi.
Ve vstupním portálu byly vybudovány nové kamenné stupně jako protipól horní klenby, což dotváří celkový pohled na vstup ve tvaru mírné elipsy.
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
Dominantou díla jsou, v současnosti již zabudovaná, vstupní pivotová okna. Jsou tvořena pevně zakotveným ocelovým rámem a otočným křídlem osazeným výplní z téměř 8cm silného organického skla. Tyto prvky jsou spojeny dvěma čepy a otáčení celého, v průměru téměř šestimetrového zaskleného rámu, zajišťuje elektromotor umístěný v šachtě pod vstupním portálem. Vlastní zařízení pivotových oken je opatřeno bezpečnostními mechanismy zamezujícími skřípnutí při otevírání a zavírání. Pro případ nouzového režimu je systém vybaven vlastním zdrojem energie. Kobky se nacházejí v místech, která i v nedávné minulosti poznala, kam až dokáže hladina Vltavy vystoupat. Jsou proto zabezpečeny samostatnou demontovatelnou protipovodňovou ochranou (PPO).
 |
 |
|
Technické údaje:
- Síla skla – 8 cm
- Váha rámu okna – 800 kg
- Váha rámu a skla okna – 1,3-1,7 t
- Průměr rámu okna – 5,1 m
Dne 12.9.2019 jsme zrekonstruované kobky slavnostně předali zadavateli - Hlavnímu městu Praze, a to za přítomnosti MUDr. Zdenka Hřiba, primátora hlavního města Prahy, Mgr. Jana Chabra, radního pro oblast správy majetku a bývalé primátorky Mgr. Adriany Krnáčové.
 |
 |
 |
Poděkování patří všem účastníkům stavby, bez jejichž součinnosti by realizace takto náročného díla nebyla možná. Investorovi – Hlavnímu městu Praha zastoupeného společností Trade Centrum Praha, všem našim dodavatelům, subdodavatelům a zaměstnancům.
Bylo nám ctí být součástí tohoto unikátního projektu, který získal ocenění a nominace nejen u nás, ale i ve světovém měřítku.
Ocenění:
- Architecture Master Prize 2020 – Best of the best, Restoration and renovation https://architectureprize.com/winners/winner.php?id=4159
- BigSEE Architecture Award 2020 – Grand prix, Public and commercial Architecture https://bigsee.eu/prague-eyes-riverfront-revitalisation-prague/
- Grand Prix architektů 2020 – Národní cena za architekturu – Grand prix v kategorii Urbanismus https://www.archiweb.cz/n/souteze/xxvii-grand-prix-architektu-narodni-cenu-za-architekturu-2020-ziskala-mestska-hala-modrice
- Stavba roku 2020 – Cena primátora hlavního města Prahy, Zvláštní cena poroty http://www.stavbaroku.cz/contestInfo.do?Dispatch=ShowDetail&itemId=363
- Iconic Award 2020 – Best of the best https://www.iconic-world.com/directory/filtered/award-iaia/year-2020/distinction-bestofbest
- BigMat Award 2021 - National Prize/ Národní cena https://architectureaward.bigmat.com/en/winners/
Nominace, finalista, zvláštní uznání:
- German Design Awards 2021 – Special Mention
- Česká cena za architekturu 2020 – finalista ČCA
- Archdaily Award 2020 - finalista
- Architizer A+Award 2021 - Special mention
- Dezeen Award 2021 – finalista
- Piranesi Award 2021 – finalista
- Mies van der Rohe Award 2022 cena EU - nominace za ČR, vyhlášení vítěžů proběhně v dubnu 2022
https://www.archspace.cz/11-ceskych-staveb-v-eu-mies-award
https://eumiesaward.com/archive?editions=18&countries=6
 |
 |
Rozhovor s panem Vladkem Domažlickým předsedou představenstva
Pražská náplavka patří v současné době mezi společensky nejatraktivnější místa na březích řeky Vltavy. Historie jejího vzniku se začala psát na přelomu 19. a 20. století, kdy byla v letech 1870 - 1878 vybudována její první část společně s výstavbou mostu Palackého. Výstavba druhé části od Palackého náměstí k Vyšehradské skále pak byla společně s Vyšehradským tunelem dokončena v roce 1905.
Prostory dnešních pražských náplavek slouží jako nástupní stanoviště a kotviště výletních lodí, dějiště společenských akcí, jakými jsou výstavy, koncerty, soutěžní klání, provozování farmářských trhů, ale jsou také místem oddychu Pražanů a návštěvníků Prahy, kteří zde posedávají v nábřežních restauracích nebo jen tak pozorují klidný tok řeky či úžasné splynutí nádherných labutí s řekou Vltavou.
V těchto dnech si však Pražská náplavka do svého života připisuje další historický milník. Stala se jím rekonstrukce a přestavba Pražských kobek situovaných v prostorách náplavky na Rašínově nábřeží. Původně málo využívané skladové prostory nyní procházejí komplexní funkční i stavební proměnou. Výhradním dodavatelem rekonstrukce kobek je pražská společnost Rekomont a. s. Nás zajímaly bližší detaily a podrobnosti průběhu rekonstrukce. Spojili jsme se proto s předsedou představenstva společnosti Rekomont a. s., panem Vladkem Domažlickým.
Ten v úvodu našeho setkání, které se uskutečnilo přímo v prostorách jedné z nově revitalizovaných kobek, říká:
„V rámci projektů revitalizací pražských náplavek je přestavba kobek na Rašínově nábřeží již druhou námi realizovanou akcí.
V loňském roce jsme úspěšně provedli stavbu zasíťování Hořejšího nábřeží, která zahrnovala kompletní rekonstrukci a novou výstavbu inženýrských sítí. Rozvody byly realizovány v zámrzné hloubce, proto bylo nutné použít předizolované potrubí s integrovaným topným kabelem. Tyto sítě včetně elektrorozvodů na nábřežní straně byly ukončeny ve speciálních podzemních šachtách s vodotěsným technickým prostorem pro možné připojení kotvících lodí, sítě na smíchovské straně byly ukončeny v šachtách a rozvaděčích v jednotlivých kobkách. Celková délka všech inženýrských sítí přesahovala 17 km. Na závěr rekonstrukce byl prostor Hořejšího nábřeží předlážděn původní historickou dlažbou.
Nyní se nacházíme na opačné straně Vltavy, kde dokončujeme stavbu s názvem „Úpravy kobek na Rašínově nábřeží“. Tyto prostory nyní dostávají novou netradiční tvář, kde se snoubí moderní technologie současné architektury s pražskou historií. Rekonstrukcí prošlo 6 kobek, které budou již brzy sloužit jako kulturně společenské prostory veřejného života v historickém centru Prahy.“
V jakém stavu se kobky nacházely při převzetí staveniště a co bylo nutné udělat nejdříve?
V prostorách jednotlivých kobek již byly zhotoveny základové železobetonové desky včetně kanalizačních jímek a vodoměrných šachet. Nejdříve bylo nutné realizovat ležaté rozvody ZTI včetně průchodů základovou deskou. Před kobkami byly vybudovány základy a šachty pro uzavírací zařízení kobek – budoucí pivotové dveře.
Ze svislých konstrukcí byl proveden hrubý nástřik torkretového betonu stěn a kleneb. Součástí jedné z kobek byla i nově vybudovaná hlavní přípojka vody a především uklidňující nádrž v rámci vedení tlakové kanalizace mezi sběrnou jímkou v komunikaci náplavky (sloužící mimo jiné i pro likvidaci splašků z výletních lodí), a standardní kanalizační stokou vedenou pod nábřežím za zadními zdmi kobek.
Jaké další práce jste zde museli provést v návaznosti na budoucí využití prostor?
V první řadě jsme museli vybudovat železobetonové konstrukce vestaveb zázemí kobek. Ty jsou provedeny z vysokopevnostního betonu včetně schodiště. Dále to pak byly zámečnické konstrukce, které jsou zakryty leštěným nerezovým plechem. Tyto konstrukce člení horní patro vestavby na jednotlivé provozní místnosti, technologickou místnost, případně na toalety v kobkách s kavárnou.
Následovaly práce při úpravě jednotlivých vrstev stěn a kleneb počínaje vyrovnávacími torkrety, přes dodatečně navrženou hydroizolační membránu až po finální povrchy ze speciálních stěrek s úpravou pískováním.
V rámci technologií se samozřejmě jednalo o provedení rozvodů vody a kanalizace, instalaci podlahového vytápění, systému vzduchotechniky včetně rekuperačních jednotek a dále elektroinstalace s jednotlivými koncovými prvky a jejich nosnými konstrukcemi. Ve vstupním portálu byly vybudovány nové kamenné stupně jako protipól horní klenby, což dotváří celkový pohled na vstup ve tvaru mírné elipsy.
Které práce byly z vašeho pohledu nejsložitější?
Odpověď na tuto otázku bych asi rozdělil do několika částí. Z pohledu realizace technologií to bezesporu byla problematika fyzického rozmístění jednotlivých technologických prvků, především elektro a VZT do doslova minimalistických technologických místností. Musíme si totiž uvědomit, že ani jedna z nich nemá standardní tvar. Z podélné (delší) strany je vždy omezena klenbou, takže průměrně vysoký člověk se do místnosti vzpřímeně nepostaví. Vymyslet rozmístění a nainstalovat do takto omezeného prostoru téměř dvoumetrovou rekuperační jednotku včetně přívodního a odvodního potrubí VZT, k tomu všechny ne zrovna malé elektrorozvaděče a náhradní zdroj pro nouzové ovládání pivotových dveří, nebylo vždy jednoduché.
Z hlediska vnitřní vestavby zázemí je každá kobka originál. Rozměrově je každá jiná, a proto například nerezové konstrukce v patře vestavby jsou všechny vyrobeny přesně na míru dle skutečného zaměření. Žádná nerezová konstrukce včetně opláštění se nedala vyrobit „dopředu“ dle projektové dokumentace, což vedlo k nemalému tlaku na plnění harmonogramu realizace a koordinace s ostatními řemesly.
Při realizaci jsme se potýkali také s řešením mnoha detailů, kde se ze stavebního hlediska jednalo o realizaci atypických architektonických požadavků. Jako příklad bych mohl uvést specifické osazení podlahových krabic, detaily některých vyústění vzduchotechniky, ukončování obkladů nerezovým plechem tzv. negativním soklem včetně LED osvětlení a podobně.
Je z vašeho pohledu něco, co tuto stavbu činí skutečně unikátní?
Ano, je. Bezesporu dominantu díla a zároveň unikátní řešení představuje realizace a montáž vstupního portálu. Mám tím na mysli originální pivotové dveře. Jedná se o výrobu a vlastní montáž ocelových rámů a křídel, kde (podobně jako u zámečnických konstrukcí vnitřní vestavby) není jediný prvek ocelové konstrukce u jednotlivých kobek shodný. Každé dveře jsou tedy jedinečným originálem. Za zmínku stojí i fáze vlastního zasklívání jednotlivých prvků. Jen pro vaši představu, rám dveří váží 1 600 kg, sklo je silné 7 cm, váží 1,3-1,7 tuny a jeho průměr je 5,1 m. Výrobcem skla je americká firma Reynolds, která má pobočku v Thajsku, odkud bylo sklo přes Hamburg dopraveno do Prahy. Zde bych chtěl vyzdvihnout a ocenit spolupráci jak ze strany investora, zástupce Správce náplavky, kapitána a posádky remorkéru zajišťující vlastní návoz skel umístěných na pontonu, tak i precizní a profesionální práci našeho subdodavatele realizujícího tuto část zakázky. Instalace originálních dveří si však vyžádala i další specifická řešení.
Jejich pohyb v šikmé ose otáčení zajišťuje elektropohon pod úrovní terénu, k dispozici je i ruční a elektrické otevírání. Vlastní zařízení pivotových dveří je opatřeno bezpečnostními prvky a mechanismy zamezujícími skřípnutí při otevírání a zavírání. Pro zabezpečení nouzového režimu je systém vybaven vlastním zdrojem energie. Kobky se navíc nacházejí v místech, která i v nedávné minulosti poznala, kam až dokáže hladina Vltavy vystoupat. Jsou proto zabezpečeny samostatnou demontovatelnou protipovodňovou ochranou (PPO).
Jaký přínos měla realizace této akce pro vaši společnost Rekomont?
Hlavní přínos pro naši společnost vidím zejména v tom, že jsme prokázali schopnost realizovat i takto náročné projekty přímo v samotném, velmi exponovaném centru Prahy.
A co touto stavbou získá hlavní město Praha a jeho návštěvníci?
Osobně jsem přesvědčen, že revitalizací a přeměnou kobek na společensko-kulturní prostory dostávají Pražané další neuvěřitelné prostory pro trávení volného času a relaxaci. Na závěr mi ještě dovolte, abych zmínil výbornou součinnost všech účastníků stavby, bez nichž by realizace takto náročného díla nebyla možná. Investora – Hlavního města Prahy zastoupeného společností Trade Centrum Praha, všem našim dodavatelům, subdodavatelům a dík patří všem našim výborným zaměstnancům.
Děkujeme za rozhovor
a srdečné přijetí
Ivo Románek
http://tvstav.cz/hledani/rekomont